Bíle jsou psaná klasická data, která bychom čekali později; žlutě jsou psaná ta, u nichž došlo k rozšíření později (jinde) po prvnotním objevu/vynálezu; červeně jsou psaná ta data, u kterých jsem přesvědčen, že všeobecné veřejné mínění je vidí jako mnohem pozdější (označení ofic.)..

-24000: V Evropě vynalezena šicí jehla

-24000: V Evropě se lovili ryby háčkem a vlascem

-6500: V Evropě a Asii se již prováděla trepanace lebky

-3000: Čínský císař Fou-Hi objevuje vyjádření údajů v binární soustavě

-2500: Objev skla v Egyptě

-2296: První zaznamenané spatření komety

-2000: V Číně založena první zoologická zahrada

-1900: Babyloňané objevili Pythagorovu větu cca 1400 let před Pythagorem

-1700: Sumerové vynalezli 2. a 3. mocninu i odmocninu a přibližnou hodnotu "pí"

-1700: Babyloňané zavlažovali pomocí větrných mlýnů (ofic. Řek Héró r.75; v Evropě větrné mlýny až v 12.st.)

-1300: Indové úspěšně transplantovali kůži a prováděli plastickou chirurgii nosu (v Evropě až r.1869)

-540: Anaximandros z Milétu přinesl myšlenku evoluce živočichů z vody na souš

-547: Pythagoras tvrdil, že Země je koule

-500: Féničtí mořeplavci pravděpodobně obepluli Afriku z jihu (ofic. Vasco da Gama r.1497)

-420: Empedokl z Agragantaj přinesl teorii vzniku živočichů ze samostatných orgánů nahodilým kombinováním a výběrem (ofic. Fr. Denis Diderot r.1754)

-470: Řek Alkamaión poprvé pitval lidské tělo (v Evropě až Mondino De´Luzzi r.1316)

-420: Anaxagoras tvrdil, že Slunce není božstvo, ale velký horký kámen a Měsíc svítí odraženým světlem

-370: Eudoxos z Knidu vypracoval geometrickou teorii iracionálních čísel

-350: Babylóňané vynalezli znak pro nulu (v Evropě nula objevena až v 15.st.)

-350: Aristoteles definoval chemické prvky jako složky těles, které nelze rozdělit na další části (ofic. Ir. Robert Boyle r.1661)

-280: Řecký Aristarchos ze Samu konstatoval obíhání Země kolem Slunce (ofic. M.K. r.1514)

-250: V čínské knize "Mo čchong" filozofa "Mo-cu" se vyskytuje první "Newtonův" pohybový zákon (ofic. I.N. r.1687)

-165: Číňané prováděli první doložená pozorování skvrn na Slunci (v Evropě až v 17.st.)

-130: Hipparchos objevil změny v bodech rovnodenosti způsobené precesí zemské osy

-100: Číňané pracují se zápornými čísly (viz -370 Euduxos)

-63: Bývalý otrok Marcus Tullius Tiro vypracoval primitivní těsnopis (v Evropě až Ang. Isaac Pitman r.1837)

80: Héró navrhl primitivní parní turbínu (ofic. L.da V. r.1510)

100: V Číně vynalezli první insekticid z chryzantém

400: V Indii se objevuje první trigonometrický předchůdce funkce sinus (v Evropě až v 15.st.)

550: Číňané vynalezli první formu tisku pomocí vyřezávaných desek potřených inkoustem (ofic. Gutenberg r.1454)

635: Číňané si všimli, že ohon komety směřuje vždy od Slunce (v Evropě až Něm. Petrus Apianus r.1540)

800: Čínští stavitelé začínají budovat dvouvratá zdymadla

820: Muhammad Ibn Músa al-Chvárizmí vysvětlil řešení všech rovnic 1. a 2. řádu (ofic. Fibonacci r.1202)

1000: Viking Bjarne Herjulfson se doplavil na Newfoundland dva roky před Leifem Erikssonem

1075: Arabský astronom Arzechel vyvodil, že oběžné dráhy planet nejsou kruhové ale eliptické (ofic. J.K. r.1609)

1100: V pracech arabského Abú Fath Chuzíního se nacházely tabulky měrných hustot a poznatky o gravitaci (ofic. I.N. r.1687)

1100: Arab Omar Chajjám vypracoval iracionální čisla a kubické rovnice (v Evropě až Rafael Bombelli r.1572)

1303: Čínský Ču Ši-kie se zabývá trojúhelníkem binomických koeficientů (ofic. B.P. r.1654) a Hornerovou transformační metodou (opět matem. lahůdka)

1328: Anglický Thomas Bradwardinus rozvedl teorii úměrnosti pohybu - vyvrátil Aristotela (ofic. G.G. r.1638)

1330: Anglický William Occam vyslovil myšlenku druhého pohybového zákona (ofic. I.N. r.1687) a vyjádřil důležitý metodický princip používaný stále, tzv. Occamova břitva

1350: Francouzský Joanes Buridan formuloval pojem hybnost (ofic. I.N. r.1687)

1360: Francouzský Nicole d´Oresme se zabývá lomenými mocninami a dospívá až k iracionálnímu exponentu

1494: Italský Luca Pacioli se zabýval podvojným účetnictvím

1545: Italský Geronimo Cardano podal řešení bikvadratických rovnic převedením na kubické

1559: V Itálii vymysleli zmrzlinu

1586: Simon Stevin vyvrací Aristotelovu teorii pádu těles (ofic. r.1590 G.G.)

1590: Holandští bratři Zacharias a Johannes Janssen sestrojili mikroskop ze 2 čoček (ofic. r.1609 Lippershey)

1600: Angl. William Gilbert správně určil, že Země je velký magnet, póly blízko osy a rozlišil elektřinu a magnetismus

1620: Nizozemský Cornelis Debbel úspěšně plul svou řiditelnou ponorkou v hloubce 4m z Westminstru do Grenwiche (ofic. r.1776 David Bushnell sestrojil pro amer. revoluci)

1623: Šv. Gaspard Bauhin zavedl systém označování objektů v botanice rodovým a druhovým jménem (ofic. Carl Linné r.1735)

1623: Wilhelm Shickard, přítel Keplera, konstruuje v Tübingenu "počítací hodiny", mechanický stroj, který umí sčítat a odečítat na 6 míst (ofic. B. P. r.1644)

1628: Angl. Edward Somerset zkonstruoval zárodečnou verzi parního stroje

1629: Fr. Pierre de Fermat dal základ zrodu diferenciálního počtu, a r. 1637 zformuloval "Velkou Fermatovu větu", jejíž správnost se poprvé podařilo dokázat až r.1993

1667: Fr. Jean-Baptiste Denis provedl první úspěšnou transfúzi lidské krve

1676: Dán. Ole Christensen Römer odvodil z pozorování zatmění Jupiterova měsíce rychlost světla přesněji než ofic. Fr. Louis Fizeau r.1848

1698: Angl. Thomas Savery vynalezl parní pumpu pro důlní potřeby (ofic. Newcomment r.1712)

1700: Gottfried Willhelm Leibnitz správně usoudil, že pro počítací stroje je nejvýhodnější binární soustava

1724: Fr. B. Bouchon vynalezl pro svůj tkalcovský stav papírové šablony - předchůdce děrných štítků, které připravili cestu digitálním počítačům (ofic. J.M. Jacquard r.1801)

1729: Sk. Colin Maclaurin objevil řešení lineárních rovníc pomocí determinantů (ofic. Šv. Gabriel Cramer r.1750)

1730: Fr. René-Antoine Ferchault de Réaumur navrhl teploměr na základě rozdělení stupnice na 80 dílků mezi body tuhnutím a varem vody (ofic. Celsius r.1742 - 100 dílků)

1748: James Bradley objevil nutaci zemské osy

1770: Angl. Edward Waring vyslovil doměnku, že každé přirozené číslo je součtem nanejvýše devatenácti čtvrtých mocnin (správnost dokázána až r.1986)

1775: Sk. John Hunter správně tvrdí, že ontogeneze je zkrácená fylogeneze

1775: Br. Percival Pott poprvé popsal rakovinu (šourku) a správně rozpoznal karcinogenní vlastnosti dehtu (prokázáno až r.1915)

1784: První fungující parní lokomotivu sestrojil angl. William Murdoch, malý model jezdící po ulici, ne po kolejích

1798: Fr, Pierre Simon de Laplace předpověděl existenci černých děr (teorie potvrzena až Něm. Karlem Schwarzschildem r.1916)

1800: Robert Fulton postavil první ponorku z kovu

1802: Brit. Thomas Wedgwood vytvořil první primitivní fotografii

1802: George F. Grotefend rozluštil klínové písmo (ofic. Brit. Henry Creswicke Rawlinson r.1846)

1803: Angl. John Dalton zavedl pojem atomová hmotnost podle něj sestrojil první primitivní chem. tabulku (ofic. D.I.M. r.1869)

1804: Brit. Richard Trevithick postavil první parní lokomotivu pro koleje (viz 1784) (ofic. George Stephenson r.1814)

1815: Angl. William Prout vyjádřil hypotézu, že vodík je základním atomem pro stavbu ostatních atomů; termonukleární fúze ukáže, že měl částečně pravdu

1822: Barlow sestrojuje první elektromotor (ofic. Joseph Henry r.1831)

1834: Angl. Charles Babbage začal pracovat na "analytickém stroji" - první číslicový počítač založený na děrných štítcích (používané do 70.let 20.st.) - nedokončil

1839: Brit. William Robert Grove vynalezl elektrický palivový článek na vodík a kyslík (nedořešeno k uspokojivým vlastnostem dodnes)

1839: První opravdový bicykl postavil Sk. Kirkpatrick Mac Millan (ofic. Fr. Pierre Michaux r.1861)

1860: Belg. Jean-Joseph Étienne Lenoir vyrobil první zážehový spalovací motor (ofic. Nikolaus A. Otto r.1876)

1863: Br. John Alexander Reina Newlands sestavil seznam chem. prvků podle atomové hmotnosti a objevil periodicitu oktáv (ofic. D.I.M. r.1869)

1874: Něm. Carl Ferdinand Braun objevil vlastnosti polovodičů (využito až po 80 letech při výrobě transistoru)

1875: Br. Thomas Moy v Křišťálovém paláci předvedl bezpilotní parou poháněný jednoplošník "Aerial Steamer" jako atrakci (viz 1891)

1879: Rak. Josef Stefan objasnil tzv. Stefan-Boltzmannův zákon záření Planckova absolutně černého tělesa (ofic. Ludwig Boltzmann r.1884)

1891: Něm. Otto Lilienthal úspěšně vyzkoušel svůj bezmotorový letoun těžší než vzduch - 300m (ofic. Orville Wright r.1903 - 37m...první motorový let)

1891: Am. T.A.E. a W.K.L. Dickson si dali patentovat prihlížečku Kinetoscope, první filmové zařízení na světě (ofic. Louis a Auguste Lumierové r.1895 - první projekce na plátno)

1892: Ir. George Francis Fitzgerald odvodil rovnici, která vysvětluje negativní výsledek Michelson-Morleyova pokusu kontrakcí délek -důležité (ofic. r.1895 Lorentz)

1895: Lorentz rozšířil rovnici George Fitzgeralda a doplnil relativistickou hmotnost (ofic. r.1905 A.E. - S.T.R.)

1901: William Thompson (lord Kelvin) vyslovuje hypotézu o kladně nabitém jádru atomu (potvrzeno až r.1914 Rutherfordem)

1903: Ernst Mach kritizuje koncepci absolutního pojmu času a prostoru, čímž inspiroval A.E. 1905 - S.T.R.

1907: Něm.Rus. Herrman Minkowski vysvětlil matematické pojetí čtyřrozměrného světa se čtvrtým rozměrem časem (ofic. A.E. r.1916 - O.T.R.)

1911: Niz. Heike Kamerlingh Onnes objevil supravodivost.

1930: Am. Vann Bush sestrojil první eletronický počítač, který řešil diferenciální rovnice (ofic. 1942 John V. Atanasoff, resp. Harvard-IBM 1944, resp. ENIAC 1946)

1932: Byly vyzkoušeny první umělé plíce a kardiostimulátor

1932: Něm. Ernst August Friedrich Ruska vynalezl elektronový mikroskop

1934: Němečtí vědci s úspěchěm vyzkoušeli radar rok před Brity (ofic. Robert Alexander Watson r.1935)

1937: Br. Alan Mathinson Turing popsal hypotetický "Turingův stroj", který by teoreticky dokázal vyřešit jakoukoliv vypočitatelnou úlohu.

1947: Maď. Dennis Gabor vypracoval terii holografie (uplatnění až r.1960 po objevení laseru)

1947: Předvedena první mikrovlná trouba Radarange pro komerční účely

1956: Am. firma Ampex Corporation poprvé veřeně předvedla videorekordér

1973: Sovětské lodi Mars2 a Mars3 měkce přistáli a krátce pracovali na povrchu Marsu (ofic. r.1976 amer. Viking 1 a Viking 2)

ZPĚT