|
Ohledně tohoto transkriptu patří poděkování Tyldovi. Bez něj by tato stránka patrně nikdy nevznikla.
- Dejte to všechno dozadu do kufru!......A..Pardon,........prosim broučku... - Zkus to na pár dní za mnou přijet, Perros Guirec není tak daleko, Boatriellovi jsou moc milí a Irena se na tebe těší. - Pokusim se broučku, pokusim se....e....Ták, a dej pozor na radary. Jeden máme...tady, a ten druhej zde,.....a tadyhleten....vššššš. Tak pozor, tak dej pozor broučku....a jeď!.........Áááá, hej! Ven....rozu....krucif...to jsem si....ee...nemyslel.....Viktor! 6000! Tady 600! Tak slyšíte mě? Slyšíte mě 600? No tak ! - Tady 6000, slyším Vás, mluvte! - Podivejte, dávejte pozor! Zřiďte zátaras na okresní silnici 559! Zadržte vůz značky automobil 1919 LB3! Jedu tam. - Rozumim, končim. - Hááááá........ - Slyšim. - Viktor 6000. - Jo. - Stanice, tu loď. - Jo. - Opatřte si obrovský transparent!....A ten pověste napříč nad silnicí!....A na něj potom....napište velikými písmeny čitelně....Perros Guirec! - Dobrý den madam, buďte tak laskava a vystupte z vozu! - Óóó, Ludvíčku, ty jsi přece kouzelný! - Broučínku!......No tak, hop hop hop hop hop...no tak dělejte, vystupte,....vystupte honem,......a do vozu, do vozu,.....dělej břicháči.....a poklusem!..... - A kudy se tady chodí na pláž? - Pane štábní? - No, Cruchote, tak copak se stalo? - My jsme zrovna přijeli. - To vidím, a před tím? - No, jsme odjeli. - No dobrá, tak pojďte se mnou!......Potom se na to podívám a vyřídíme si to!...Crucho, pobijé do terénu. Přejedete les, pak dál směrem na Pampelonne, až do Ramatuelle, pak na Gassin, a potom kolem mlýnů přes Baisse dojedete do Selaint...............Krrrrrrrrrr!! - Teď, když jsme sami,... - Jó šéfe... - .....říkejte mi poručíku! - Rozkaz pane kapitáne!....Jak Vám to sluší veliteli! Jak jste krásnej muž! Opravdu! Jste krásná hlava a k tomu jste moudrá hlava! Jste jednou skvělej a já Vám to říkám. - Ó, to ne! - Ano pane plukovníku! - Ó! - Pane generále! - Ále........Co je? - Já, já nevim. - Tak se na to podívejte! - Já vážně nevim, všechno v pořádku. - E...porád....Jděte vod toho!....Jděte vod toho povidám!...Porád...e..Ničemu nerozumíš....Jděte vod toho!......Tak vypadněte!....Koukejte mazat!....Já Vás...ee.tˇampam.. - Ták vidíte, běží jako hodinky! - Šéfe,... - Co je? - ...šéfe, šéfe,.....ta ta talíř, talíř, támhle....talíř co lítá.....Viděl jsem ho, viděl jsem ho!.....Támhle na louce,....takhle pár kroků před sebou....a potom sffffft, ulít do nebe..e..viděl jsem ho!...Tákhle velikej byl, tákhle velikej......viděl jsem ho...... - Au....Já ho viděl taky..... - ....viděl jsem ho, byl tákhle velikej, létající talíř.... - Já ho viděl taky....... - .....vopravdickej..... - .....porád.... - ...létající talíř. Já ho viděl pane plukovníku...já ho viděl.... - ...jedem, jedem...honem, honem, honem.....sedej si! Sedej! - Támhle na tý louce jsem ho viděl! - No jo. Sedej....ale no jó, no! - Vlastníma vočima jsem ho viděl! - Dobrý, dobrý, dobrý..... - Já ho viděl! Takhle velikej byl! - ...au! Dej si pozor! - Já ho.....viděl jsem ho! Vlastníma vočima! Já ho viděl! - Ták, hodnej, hodnej, hodnej, hodnej, hodnej..a jedem.. - Božíčku, božíčku, božíčku, já ho viděl vlastníma vočima! - ..jedem, jedem, jedem, jedem! - Vopravdu jsem ho viděl!......vélikej.... - Au! - ...tákhle velikej.... - ...hospodyňky Gigál, je porcelán Rozentail....Kvalitní prášky na praní, mrzutost znovu zahání.... - Vono to zřejmě na tý loučce přistálo... - A kolik tam vevnitřku mohlo být asi tak lidí? - To já nevim, já to neviděl vevnitř, já to viděl zvenku! - Ano, a jak byl ten předmět velký? - No hrozně, asi takhle... - A barvu, barva! - Co? - Jakou měl barvu, jakou měl.... - Kovově šedou. - Pane štábní, vidíte ho tam? Von dělá tiskovou konferenci! - Nejenom že nás zesměšňuje, ale dělá si osobní reklamu, a my si to pak odnesem! Okamžitě to zaražte! - Rozkaz, pane štábní. - Jestli mi tu jen kecáte, Baupied, tak bude zle! No, jak tedy vypadal ten talíř? - Připlacatělej, pane štábní. - Trochu placatý! - No vždyť povídám připlacatělej a vokýnka měl...do čtverce. - Prve jste řek, že byly čtyři a kulatí! - Jo, a do čtverce. - Do čtverce, no tak! Prve jste říkal koule, pak ovál a teď připlacatělej! - Mírně placatý. - Mlčte Taupine, pište, jo? - Pane štábní,...vozidlo už čeká. - Tak já jdu a sepište to, ano? - Von nic neviděl, pane štábní, von je pyroman! - Tak teda...zkus si vzpomenout. - Vono...se to podobalo.....hračce, tomu vlčku, co mi pod stromeček přines dědeček...na Štědrej den...Měl takový dlouhý bílý fousy,...jak Mikuláš,....šest kilometrů šlapal do vsi,...aby mi ho koupil. - Byl hodnej! - Cruchote? - Ano, pane štábní? - Kolik Vám je let? - Pátek, pane štábní! - Pátek! Na to se Vás neptám. Ptám se, kolik Vám je let! - A blh, tak sobota! - Sobota! Děláte si psinu? Kolik je Vám roku?..... - Ach ták..... - ....odpovězte... - ...no, jednička... - ....no..... - ...ee, dvojka.... - .....no, no.... - ....hejblb, trojka! - Trojka, jo! Vy trojčíte! - Ale jak Vám to sluší, pane štábní! Vy jste vopravdu krásnej muž! No, vážně....jestli jste taky tak chytrej jako jste krásnej, tak to jste vopravdu jednička... - Co to zase žvaníte, že já mám bejt chytrej! Děláte si ze mě psinu? - .....vůbec, vůbec, vůbec ne.... - Děláte si ze mě psinu! Máte na to dovolenku? Máte na to dovolenku? - Ovšem že mám. - Tak já Vám jí rušim!........Co je?......Ale no tak co je? Tak co se děje? - Já nevim, no! - Jděte se na to kouknout! - ..no, no jo....e chehe..uhm....to bude, cha!.....hh cha, to bude......e..a.uu..no tak..e, svíčky tam jsou, písty tam jsou...a válce jsou tam taky, a všechno jak má bejt,....e všechno...e...v pořádku..e...všechno....e... - Počkat. Puste mě k tomu! - Jo. Já, já myslim, že.... - A jděte pryč! - Jo, jo...třeba je, třeba je.... - Máte jít pryč! - Jo! - A jděte se vyčůrat! - Ale mě se nechce, já to... - Jděte se vyčurat!!! - E..no jo, tak já jdu. - Á, co má tohle bejt? Pane, pane šta, pane štáb, panečku, musíme hned hlásit. - No vidíte, už mi běží. Když na to šáhnu, běží... - Pane štábní..... - Co je? - Áááá....ááám,....pane štábním,.....přilítli z Marsu.....Já, ja, ja, já jsem z toho úplně pitomej, úplně pitomej. - Cože? - Takovej óóóóóóóbrovskej talíř a frrrrrr, frrrrrrr..... - Cože! - No vážně! - A kde? - Vy jste ho neviděl? - Jak to, neviděl... - Musel jste ho přece vidět! - Neviděl....se na něj podívám. - Pojďte, pojďte.........Já ho viděl, já ho viděl, kde je to?........Tam, tam, támhle byl...věřte mi to, na mou duši, já ho viděl na tydle vlastní voči...Takovej byl óóóhromnej a.... - No nic tam neni! - No ale byl tam, a najednou udělal vžžžžžžž....bumbaj, vmbaj vrrrrrrr...... - Teď tam vážně nic neni!.....Neni! - No jo, neni, a nic tam není, ale byl tam....udělal rrrrrrrypinďou..... - Dost možný, ale neni tam! - ....no právěže není tam.... - ....nic tam neni...dem, dem.... - ....neni! No, není! - Áá...áÁá...ááa...dejte mě vystřídat, pane štábní.... - No copak je? - Vám z toho nejde hlava kolem? Ze všech těch reklam, z toho řvaní jako na jarmarku? - Jen klid, jen klid, jděte do mé kanceláře a uklidněte se. - Já, já ho viděl, pane štábní, na mou duši jsem ho viděl! - Správně! Já taky, já taky! Viděl jsem ho, jako teď vidím Vás, no fakticky! - Ale co jste vlastně viděli? - Talíř značky Rozentail, ale hrozně velkej, spíš jako mísa s malejma nožičkama....S takovejma vokýnkama kolem dokola, a pořád to dělalo pík, pík, pík... - Tak pozor! Pozor, Cruchote, mluvíte z cesty? - Vůbec ne, vůbec ne, pane štábní. Kvalitní prášky na praní, mrzutost znovu zahání. Bylo to tam a pak to najednou ulítlo. - No tak za prvé mluvíte z cesty a taky jste se dal najmout jako reklamní vyvolávač! - Já že dělám reklamu? Záruku na stáří dělá jen životní pojistka....z pojišťovny! - Já vím, já vím, pane starosto, ale rád bych Vám to vysvětlil. - Co tohle má znamenat, ty vaše tiskové konference? To je prostě troufalost! - Pane starosto, nesmíme to zveličovat! Že viděli talíř značky Rozentail, na něm nápis Chanell. Možná,....že to byla Nivea,....ve tmě se to nedalo rozeznat...Třeba to byla taky lednička Elektrolux, co má velký mrazák... - Dobrá,.....dobrá,...ta dnešní vtíravá reklama jde trochu na nervy, že? Tak heleďte, dejte si aperitiv značky Dubonne....a potom se namasírujte......francovkou značky Alpa, jo? - Co tu pohledáváte? Copak chcete? - Chceme mír......Nemáme v duši nepřátelské záměry vůči vaší planetě. Usnadněte nám náš úkol a buďme přáteli. Vyslali jsme k vám skupinu našich zpravodajů, aby prozkoumala obyčeje Pozemšťanů. Chceme žít načas mezi vámi. - Neříkejte! Vy jste si trochu moc přihnul, že jo? - Vybrali jsme si právě Saint Tropez, kam se sjíždí o prázdninách lidé všech národů.... - Jděte se vyspat z tý vopice, jo? Nebo Vám dám pěknou pokutu pro vopilství a pak Vás pošlu na záchytku, je to jasný? - Zdá se, že mě nechcete chápat.... - No tak plav, plav!............Au, jíe kdepak?....Kde jsi? Kde jsi?.....Á....áá..... - Ztvárnit podobu a užít hlas kterékoliv lidské bytosti, to je pro nás hračkou....A zmůžem víc.....mnohem víc!....Tedy nenuťte nás vyvolávat různé zmatky kolem vás,....buďme přáteli....bratře! - Šéfe! Už ho mám!.....Ha, kde je? Kdepak je? Kam zmizel? Šéfe, šé...šéfe.....šéfe! Šéfe, už ho mám! Už ho mám! Šééééééfeeeeee!!! Už tu jsou! Už tu jsou! Už tu jsou! - A kdo? - No ti mimozemšťané. Vyšli z talíře na Zem. Jeden z nich zrovna se mnou mluvil. Můžou se proměnit na kterýhokoliv člověka. Jó, ten tam dole, to jsem já....to jsem já. Jsou nezranitelný a vůbec necítěj žádnou bolest. A když na ně poklepete, vydávaj dutej tóóón! - Jdem na to, jdem na to.......á, há, to jsem se lekl, pane štábní. Myslel jsem, že už spíte, pane štábní. - Tak co je? - He, pane štábní, už jsou tu, už jsou tu! - Jděte už spát! - No oni duněj, oni duněj! Viděl jsem je, viděl jsem je na mou duši! - Něco se mu zdálo, pane štábní. - Ne, pane Cruchote, to se nezdálo. Mluvili jsme s ním, ale on je ducha mdlého. - To je! - Doufám, že u Vás naleznu pochopení lepší! - Samozřejmě, pane štábní! Mmm! - Neprozraďte, že jsme mezi vámi! - Kdepáááák! - Jde nám jen o mírumilovné průzkumy. - Brávo, pane štábní, to se Vám moc povedlo.....Byl by z vás výborný komik. Dáte si skleničku, než se vrátíte do talíře? No..o,...Kdopak dostane likérek, kdopáááák? - Tak stačí to? - No to se ví, to bylo výborné, pane generále! É...vážně, pane prezidente...Vaše eminence.....k službám,...k službám Vaše e-e-eminence.... - Nikde o tom.....nemluvte! - To je olej,....on pije olej,......to je olej! - Á, ty už jsi zpátky?.....Z té porady na radnici? - To je zítra, já jsem si splet datum. - Jsi zřejmě unavený, moje zlatíčko. - To byl zas den! - Dám ti skleničku vína, ano? - Jo! - Pane štábní, já bych.... - Ale, pane Cruchó! Chcete něco manželovi? - Ten Váš manžel.... - Ano... - ....to neni von! - Prosím? - Váš pan manžel není Váš pan manžel! - No, dovolte, pane Cruchote.... - Je to bytost z jiné galaxie, která nosí jeho tvář. - Hm, nemáte náhodou horečku, pane Cruchote? - Máte sklenici? - Sklenici. - Sklenici! - Sklenici? - Sklenici, ha... - Aha sklenici.......co to tam naléváte? - On si na tom pochutná Váš pan manžel......A uvidíte,...nemůže cítit bolest,...duní to v něm. - Duní?...........Toničku? - Ale Cruchote? Copak Vás vede k nám? - Tohle musíte polknout, pane štábní. - Á co to je? - Je to překvapení! - .....á....... - .....á....... - .......á....Cruchote, Vy jste se zbláznil! - Já teď nevim na čem jsem, pane štábní. Vy jste dva, ten druhej duní a pije porád volej. - Toničku já mám strach. - Jsou tady Marťani. Baupied se potkal s jednim a druhej byl zase tady u mě, a to jste byl Vy. Přesně s tímhletím xichtem, no. - Ven! Jděte Cruchote, jděte! Zítra si o tom promluvíme, až budete střízlivý. Jděte, nechci Vás tady vidět, hé....ách moji četníci, moji četníci, byl jsem na ně tak hrdý..... - ....ano...... - ....,Simono, ...... - ...to je konec všeho. - .....ano.....Toničku! - Póóózor! - Pohov! Chtěl bych vám říct jen několik slov, pánové. Různá svědectví o návštěvnících z kosmu se nyní vynořují v našich řadách. Je to už kolektivní halucinace. Některé výpovědi týkající se zjevení domnělých mimozemšťanů jsou vymyšlené a bezpodstatné. - Ale já jsem je nejen viděl, ale taky jsem si na ně sáhnul. - Mlčte! Plukovníkovi se neodmlouvá! - Byl bych Vám vděčen, kdybyste toho nechal, vy.......Zjistíte-li něco nového, hlaste to přímo mě! Rozchod! - Ale vlastním nebezpečím, pane plukovníku, musíme vyhlásit mobilizaci.... - Vy mlčte, plukovníkovi se nedomlouvá! Doprovodím Vás, pane plukovníku. - Áá, je vod nich, voba dva,.....pane štábní, musíme za nima.... - Ne, ne... - ....musím za nima..... - ...., pana plukovníka ne, pana plukovníka ne! - ....pane štábní, pusťte mě, musíme za nima, pane štábní.... - Jděte....jděte raději za mou ženou,.... - ....pusťte mě, pusťte mě, pane štábní..... - ...poproste jí, ona Vám udělá lipový čaj.... - .....halt! - ...víte, že je to... - ...pusťte mě.... - .....proti předpisum.... - ....pusťte mě, pane štábní, pusťte mě... - .....víte, že je to proti předpisum.....áá.... - ...nebo!....e..... - Cruchote! Cruchote! - ...jee.....e,......cha chá........óóóóó.... - Jááááááááu, ou.... - Aaaaa..... - Chyťte ho!.....Neeeee.... - Aeee. Ty neřáde, tu máš! - Pane plukovníku, pane pluk... - ....tu máš, tu máš.....e....o... - ....prosim, omluvte mě,....prosim, omluvte ho. - ...pusťte mě....pusťte mě.... - ....nás oba, on se asi zbláznil.... - .....pusťte mě.... - ....on má halucinace.... - ...pusťte mě....co blbnete, pusťte mě...ne, nesedněte mu na lep, pane štábní, je to podfuk, je vod nich, musíme ho zbít....do naha, do naha, do naha, do naha, do naha.... - ....na léčení.....pošlem vás na léčení..pošlem vás na léčení..Jděte, jděte, zamkněte ho do mojí kanceláře...pane plukovníku.....Zavřete ho do mojí kanceláře, hned....pane plukovníku, tudy prosim, tudy prosim, pane plukovníku....., jen račte, račte.... - ...ne....pusťte mě, pusťte mě..... - ....opatrně...podám Vám židličku, honem honem židli...ták.... - Úúúú uuuh..Jé..e..Co ho to jen popadlo? Co ho to jen popadlo? - To je prostě hrozný skandál! To se nedá nijak omluvit! On asi šel.....na slunce bez čapky, a asi při tom dostal sluneční úžeh. - Ano, ale vzpomeňte si Gerbere, jak to bylo v 17. roce na frontě....Když začne vzpoura,...musí se zlomit! - Dám Vám skleničku likéru, ta Vás jistě postaví na nohy. - Ááá...děkuju Vám mockrát......Jéžiš, to je ale smrťák!.....Tak...budu o tom uvažovat, jak tuhle věc uzavřem. - Nebolí Vás to moc, pane plukovníku? - Ne. Ne. Jen to štípe. To nic neni...áu....óó... - Pane štábní, pane štábní, strážmistr Cruchó nám utek. - Cože? - Ano! - Rychle za mnou! - Óóó, synu! Dejte si pozor! Uniforma Vás neuchrání před úrazem. - Jeďte matko! - Jedem,..... - Jeďte! - ....jedem. - Neviděla jste strážmistra Cruchota? - Ne, né, neviděla...é! - Jo! - Proč máte strach? Jsou to Vaši přátelé. - Spěchám za tajným posláním, jeďte matko, rychle! - Beze všeho synu, jedem! - Teď je v sázce osud lidstva, matko. Ale musím najít důkaz. Jsem sám proti všem. - Ne, synu, Vy nejste sám. Bůh ochraňuje ty, kteří v jeho jménu vedou boj. - Áááa, to je pan štábní. - Dobrý den, sestřičko! Neviděla jste strážmistra Cruchota? - Ne. Proboha, stalo se mu snad něco? - Ne, není zcela zdráv, potřebuje oddych. Buďte opatrná, kdybyste ho potkala. - Naším posláním, synu, je poskytnout útěchu těm, kteří jsou v nouzi. Nesmíte počítat s námi, že vám budem nápomocny. - Dobrá sestřičko, tak nashledanou! - Sbohem! - Sestřičko,....sestřičko,....neviděla jste tu....., počkejte,....já Vám s tim pomohu... - Uuaj...... - ....je to na Vás moc těžké.... - ......he hé..... - ..., dovolíte,....dovolíte? - ...oo....eoa ijo....avos i.....trivm brivm....vajó...a ajíjí...o...ue ua....a.... - Áá, nenašli jste ho? Dobrá, pokračujte v pátrání, jo? - ....voaji mi.... - Co je? Neni Vám dobře? - Ale ne, ale jo, ~ ~ ~ ~ ~ ~...zatočila hlava.... - Kam vlastně chcete jít? - Tam...nebo ne.~~..au... - Dobrá! - Ono je to....eno ua..ene e no... ~ ~ ~ ~ ~ ..jauvej, jauvej... - Jste nemocná? - Ano ano ano ano ano...... - Bolí Vás to? - Ona bác, mě bolí jo jo..o..o.. - Kdo Vám to udělal? - Udělala mi bác. Zlá jedna! - A kdo? - Abatyšé! - Abatyšé??? - No jó, takhle bác udělala bác,...matka představená,....abatyšé.... - Óóó... - Jo jo...mlátila mě...mm...strašně silná, jo...matka př..e... - Pokračujte! - Eona ivn...e...... - Tak,...kam jedem? - No, já nevim, když....já..já vlastně nevim.... - No prádlo je přece támhle! - A jo jo, tak jedem tam...jo jo jo...au au .......eboa ijo.... - O la..... - To chce přitlačit...... - ~ ~ ~ ~ - No...ej...dobrý dobrý dobrý..... - Mon Signore! - Nuže, Matko, jak se vede naším milým sestřičkám? - Bááááječně, Mon Signore. Založili jsme si ještě jednu zahrádku, pojďte se podívat! - E....ták.....e..... - Áu...je....á...a...u.....uááááááá.... - Matko! Matko! - Je to opravdu kouzelné prostředí! - Ano, ano, my tady chceme vytvořit malý ráj na Zemi. - Matko! Mon Signore! Podívejte se, co jsem našla v naší prádelně. - E..e..to je pan štábní Gerber, velitel místních četníků, Mon Signore! - Chmmmmm..... - Myslela jsem, že už jste pryč. Kdo se Vás prosil, abyste pomáhal? Snad Vy, sestro? - Já ne, Matko! - Ne Matko, já sám jsem nabídl pomoc. - E, jste velmi laskav synu, ale toto je přece ženský klášter. Tohle....je Vaše čapka? - A, ano...e...klaním se, Matko. - Z mnoha stran jsem slyšel chválit váš pěvecký sbor. Byl bych rád, kdyby zazpíval při svátku Na nebe vzetí. Mohu si ho poslechnou? - Samozřejmě, Mon Signore, hned svolám sestričky. - Ave regina, magne pire recodie, vie caldulce su, et presto svata lie..... - Ecut sum Benedictu..... - Vultum vetre tugne..... - Nobis pos toi eciliu.... - Dulce virgo magna...... - Ave regina, magne pire recodie, vie caldulce su, et presto svata lie..... - Et uie meter nam, dona elda mine, de fofondie luuuuiiiue, eque stani paschi... - Ecut sum Benedictu! - Tu dý du dý ný y.... - Nobis pos toi eciliu! - Tu na nu la lá lááo..... - Ave regina, magne pire recodie, vie caldulce su, et presto svata lie..... - Je to moc hezké, moc hezké. A prosim Vás, jak se jmenuje ta sestra, která zpívá trochu falešně, jenom trošku....Kdo je to? - To je.....sestra Cruchotová. Vrátila se teď z Grónska. Nedávno. Obracela na víru eskymáky. - Bylo to pro Vás jistě povznášející poslání, sestro....., že ano?...A jak ti promrzlí divoši přijali Vaše zbožné snažení? - Ztratila hlas, pane štábní....á, pardon, Mon Signore! - Jak tedy přijali Vaše...á...o...ou...oóou... - Ave regina, magne pire recodie, vie.... - Tady je.....hopla.... - Chyťte ho, chyťte ho, chyťte ho, chyťte ho, pomoc! - Tak co se stalo, milý synu? Milý synu, tak co je? - Sestřičko, sestřičko, tamten chlap mi ukradl plechovku, voleje. Měl jsem, vidíte ho, rošťáka, měl jsem jí schovanou v garáži..... - Volej? - Mizera! - A kde je? Kde je? - Teď se schoval támhle v kostele. Pojďte za nim! - Jedeme tam.... - Chyťte ho,........ - .....jedeme tam,....jedeme tam, rychle, rychle..... - ....chyťte ho! - ......za ním..... - Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého.... - Ámen! - Milost Ježíše, pána našeho, a láska Boha, otce, a požehnání Ducha svatého, buď též vždycky s vámi..... - I s duchem tvým! - Vyznávám se Bohu všemohoucímu, stvořiteli nebe a Země, Ježíši Kristu, synu jeho, pánu našemu. Blahoslavené Panně Marii, svatému Janu Křtiteli, svatým apoštolům Petrovi a Pavlovi, všem svatým a všem bratřím svým, že jsem často hřešill, že jsem zle myslel a mluvil, a nevykonal, co jsem měl vykonat. Je to má vina... - ...má vina, má největší vina... - Načež pokolení...... - Ale.....ale já.... - Ven, ven, ven, ven... - ....blahoslavené Panně Marii, svatého archanděla.....Michaela, svatého Jana Křtitele, svatého.... - Okamžitě ven...je to von! - Chtěl jsem to zas vrátit, sestřiško, já nejsem zloděj. - Co je tohle? - To mi ukrad. - Moje vina, moje vina, moje největší vina. - Drž! - A....děkuju! - Jednoho z nich.....musim dostat! - Prosím, nechcete ten olej? - Hm, já ti dám..hr tu... - Cruchote! - Á....á...óó...o jí a...a..a..o..o...ou...pane štábní....achich ach..... - Za jeptišku! On se prosím přestrojí za jeptišku! Á lalalalalala. Á, jak je vidět, Vy necouvnete před ničím. Vždyť je to svatokrádež! - Pán Bůh ho potrestal. - Správně, potrestal ho. No tak, dáme ho do vozu. Za jeptišku!.................Tak za tohle...musí dostat kriminál............a..áa...aa..halo...tffff! ~ ~ ~ ~ - Díky, mockrát děkujem! - Á... - Nebýt Vás, šli jsme pěšky. Byl jste velice laskav! - Není zač! - Chahahahá.... - Poslyšte, státní poznávací značka nečitelná,....vadný reflektor a levá blikačka nefunguje. Vy řeknete, že to jsou maličkosti, ale bohužel..... - A.....další drobnost! Potřikrát jste nedal přednost v jízdě, pak nedovolená ryhlost. Račte,...zaplatit! - Poklona! - Huú.... - Ée... - E... ~ ...e.. ~ ...škra.. ~ ..takový hábity, pitomý....a...e.... - Ááá.....Taupin! - Ty umíš fantasticky líbat! Žádnej chlap neumí líbat jako ty! - Taupine, tak o tom si ještě promluvíme. Na stanici! Vraťte se!..Ou...e.....vš...a...o...a.... ....ó....a...e.....uá.....e...je...a..počkej.....Taupi....o...uó - Kde by jen mohl být? Musíme ho najít nejpozději do večera, jinak bych to musil ohlásit svým nadřízeným. No tak Beaupie, pojedete se mnou. Ostatní půjdou na pláž a dobře hledejte! - Ó, milý synu!....á.... - Ó, Matko! Tak co? Přišla jste se opalovat? Chochó..... - Nó, chachá, chci se sblížit s prostředím, synu. Církev má jít k lidu blíž. A co Vaše pátrání? - Převlíkaj se za četníky a líbaj se s holkama, aby nás zdiskreditovali před veřejností. - A kdo, synu? - To Vám vysvětlím někdy jindy, Matko. Nashledanou! - Aá....huú...á....chachá.... - Ha!.......Hé, tak vida, tak už je máme, cha. - Chytnu aspoň jednoho.......Počkejte,.....počkejte...e..a...já ti dám....e..e..e...ták...óó... - Ó...á... - Ó....počkej....e... - Utečem! - ...nechte bejt! Nechte mě bejt!.....Au....Honem! Honem! Musíme je pochytat! Honem! - V bledavé záři lampy unavené, v poduškách měkkých, prosycených vůní,... - ....vábivě láká mne, tak jako démon zla, z duše mé ubohé zahání klid a mír. - ...A čistá nevinnost spojená s neřestí, dodává půvabu všem jejím proměnám. - Copak je to s nima? - .....Křehkost paží jak odhozená zbraň, násobí půvaby záhadné krásy nám..... - .....A když jí... - Co mi to s nima udělali ti rošťáci?.......E! - Vstupte! - Neruším Vás, pane Gerbere? - Áaá, madam Cruchotová! Račte dál. Á, tak jste se vrátila dřív z dovolené. - Ludvík tam měl za mnou přijet, nevím, co se tu děje. Měla jsem už strach. - A oprávněně. Dobře, že jste se vrátila. Myslí si, že viděl létající talíř....a mimozemšťany,....poranil pana plukovníka,....převlík se za jeptišku! - Proboha,....to je hrozné! Kde teď je? - Prchá. Ubohá přítelkyně, podle nejnovějších zpráv byl zahlédnut na pláži u Pampelonnu. - Omluvte mě, pane Gerbere. - ....Polibky naše jsou jen lehce míjivé, tak jako jepice nad vodou z večera. - ....Cítím, jak duši mou zalévá temnota, od světa dělí mě přízračnou závorou. - ....Ať závěs těžký nás oddělí od světa, a sladká únava klid potom vrátí nám. - ....Hledal jsem okem tou bouří zkaleným, nevinou nečestnost a nebe vzdálené. - Huuú! - Tak už dost! Pojďme! - Áau.......Moment, chci se jen učesat. - No dobře. - Prosím. - e...je...ja...ja....pardon.....promiňte prosim, myslel jsem, že je to má žena. - Tak co? Zaplavem si? - Já až za chvilku. - O! Pije olej!.........O! A...o..oo....Dobrý den, slečno! - Dobrý den! - Přijela jsteeee...z daleka? - Ehe, z daleka. - Óó, to je počasíčko! - Jóó, pěkně to pálí! - Hmmmmmmmr...... - Á...á..á co to děláte?.....Ááá..áá.áá.jauvajz...jau...jíau...pomoc, pomóc...ne...jauva, jau, mami... - Ludvíku! - ....pomóc.... - Josefko! - Tedy tak využíváš svého volna, místo abys přijel za mnou. Požádám o rozvod! Vracím se zpátky k mamince! - Ale broučku, dovol, abych ti to vysvětlil! Josefko, za to všechno může tadleta!....E...já ti to spočítám, počkej,....podivej se...... - ...ne, to bolí, pusťte.... - ....podivej se,....vidíš to?......Podivej, podivej.......želízka, podívej...dostaneš..... - ....au....Vy jste se zbláznil! - .....e....e....ták,....ták,....ještě,....ták...já ti dám....a...hehé....ták..... - Co to děláte? - ....co je? - Co si to dovolujte?....K mé ženě? - No tohle přece neni Vaše žena! To je kopie! No! - No prosim Vás.. - No, no, tumáš, schválně... - Co? Snad, co jste říkal? - Vochutnejte, vochutnejte, no napite se, napite se! - A jéje.. - .....Ha? - Koňak! - Koňak?....Um! - Tak ty piješ koňak? Už zase piješ koňak? - Jo, jo, piju koňak! - Řek jsem, že nesmíš pít! - Mě je fuk, co si mi řek! - Drž hubu! - Já už tě mám dost! - To je.....povídám drž hubu! - Mě je fuk, co mi povídáš! Já už tě mám plný zuby, víš? - E, co je, co je.. - Drž hubu! - Ty, ty, ty...... - Teď mluvím já! - .....ty mi říkáš, abych držela hubu, co? - Kdo poroučí? - No tak si teda jdi, no jdi, no, no.... - Co myslíš? Kdo z nás dvou tady poroučí? - Ááá, to je mě fuk! - Už je ti zas na nic! Už je ti zas na nic! Je ti zatraceně na nic! - Jo, zatraceně na nic z tebe! Co to je?......No tak co to je?.....He, Johny počkej..... - Pusť mě! - ....no počkej! - Pusť! - No to nepij, to je pravej volej na vopalování! - Áá.... - Johny! Johny! - Tady jsem! Je...ehe...hů....co je miláčku? - Hůů....chůůů....hoóu...jsem asi opilá... - Áá......to nic miláčku! - .......ah..... - Ten četník nás pořád sleduje. Začíná být nebezpečný. Zmocněte se ho! - Zaplaťpánbu, jsi tady, drahoušku. Všechno ti vysvětlím. Ta žena, co jsi ji viděla na pláži, to byla totiž.... - Já vím, byla to žena z kosmu. - No ovšem, ale myslel jsem si to. - Áá, už mám dost těch záhad a fantasmagorií. - Když nikdo mi nechce věřit, a přece je to tak. Existujou, jsou tady, tak jakýpak fraky! - Milý Ludvíčku,....ty teď potřebuješ trochu lásky a něžné péče. A změnit prostředí! - Když si to přeješ, broučku.....,ale nemluvme už nikdy o rozvodu, už nikdy ne. - Pojeďme na večeři do nějaké venkovské hospůdky. To ticho přírody tě rázem ozdraví. - Pojedem, kam ty chceš broučku.....uhm...u...mazej....o...óo..... - To je kouzelné, takle si vyjet! Já se cítím úplně šťastný, lehký, uvolněný! - Jen to nepřeháněj. Aby se něco nestalo! - Ale tuhle cestu znám úplně zpaměti. Ááh! - Ááh, tak ty znáš cestu nazpaměť! Nějak ti ta pamět vynechává. - Cítím se tak mladý, mladý...a chtěl bych tě obejmout, ty má laňko! - Ne, ne, dávej pozor na cestu.....óoh.... - Ha....hmmm.... - Snad mi nechceš nalhávat, že máš poruchu. Chceš mě zatáhnout do lesa po tolika letech manželství? Óoo... - Ale na mou duši ne, drahoušku! Laňko, no, ee - Ah, óoh, prosim tě, chováš se jako gymnazista.....Jsem ráda, lichotíš mi....Ale vlastně...nemáme na spěch....Nejdřív se snad trochu projdeme,....pak nám bude líp chutnat. - No to je pravda! Užijme si kouzla večera. Já tě povedu,....pojď!......Áá, vzpomínáš si na naše první setkání? - Óóo.... - Předjíždění, nedovolená rychlost, jízda v levém pruhu, prostě byla to láska na první pohled. No a teď, jak tě vidím, všechno je jak dřív. Zdá se mi, že to bylo včera. - Mě taky, Ludvíčku! Láska, jako je naše,....je jen jedna na světě,..... - .......o..... - .....a musí zůstat tak čistá..... - ......no..... - .......jako byla tehdy. - Óoo, ty moje lani bílá! - Ale když jsem tě viděla, jak sedíš na té ženštině.... - Hm, když já jsem si myslel, že je to kosmická bytost, rozumíš? - I kdyby existovali,.... - ....hm.... - .....nemysli na ně, Ludvíčku! - Hm....o...ne.... - Snaž se myslet jenom na nás dva. - .....ne....áno...ano...o...Laň moje, laň! - Áach...... - Miláčku, miláčku!....Oh....aa...aj ha....utečeme, Josefko, utečeme, musíme rychle utéct!....hh...oh.. - Vystupte po těch schůdcích, pane Cruchote! - .....oh...oo...ale to...ano..uu.....fuj..... - Vystupte po těch schůdcích, pane Cruchote! - .....ale....ale.... - Šéfe! - Šéfe! - Jste tam? - Šéfe! - .....uhm, tak to se mi jen zdá!......Eť, počkejte! - Šéfe! - Šéfe! - Šéfe! - Šéfe! - Šéfe! - Tak kde jste? - Jsem tady! Tady, tady, tady! - Ááá, tady jste!..... - Výborně..... - ......áá, šéfe! - Áaa, dětičky moje,..... - .....ano..... - ...já vás mám tak rád. Víte to, dětičky? Ohromně rád, dětičky moje. Tricárku! Berlicotku!....ooo... - Máme rozkaz, přivést Vás na stanici! - Hee, kde jsi broučku? Ty moje laňko! - Laňka je v lese......tú ty tú.... - Tak dost! Děláte si ze mě psinu? - Jdeme, jdeme šéfe! - Laňko, muj broučku, to je strašný nedorozumnění! - Ne pane, je konec! My dva spolu už domluvili! Obraťte se na mého advokáta! - S těma kosmickejma rošťákama si to vyřídím! Buď dokážu, že tu jsou, nebo je moje manželství v troskách! - Mám dneska volný den, tak pojedeme se ženou na malý výlet. Á,.....Cruchote! Vaše žena byla velice rozrušena. Je to hrozné! Vyřídím Váš případ až zítra. Prozatím, nehnete se odtud ani na krok! - Ale oni existujou, pane štábní! - Nehnete se ani na krok! - Nashledanou! - Nashledanou, pane štábní! Šťastnou cestu! - Á.... - No a teď přejímám velení, já jsem tu největší. - Cože? - No přejímám velení, já jsem tu největší. - Ne, poroučím já, já jsem tu nejsilnější! - Ne, poroučím já, já jsem nejtlustší. - ~ ~ ~ ne...velitelem jsem já....já sedím na židli..... ~ ~ ~ ~ ~ ..... - ....tedy mlčte! Slyšíte?......He..o....e....včera...e....to vypadlo z kabelky jedný holky na pláži,....schoval jsem si to na památku. - .....óoo, vysílají v šifrách šéfe! - ......Salát na pětku, makrela na osmičku! - To bude z lesní hospůdky. Makrela je tam specialita. Tak poplach, rychle do vozu! - Ale Vy se odsud nesmíte ani hnout. - Za tohle nám pan štábní pěkně vynadá. - Stůjte, teď poroučím já! Jdeme! - Pojďte se mnou! - Ti dva tu budou do zejtřka. Tak smim už jít domu? - Jo, jó, jdi si! - Tamti! - Hmmm, no jo. Teda cvoků už jsem tady viděl víc než dost, ale tamti dva se cpou jenom slátem. A víte, co pijou? - Já vim. Pijou olej. Děkuju Vám. - Áha. - Tudy. A tvařte se jakoby nic. Nenápadně. - Ho óh...ha éeeeh.....eo..... - ...já ti dám..... ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ....já ti dám...... - Nechoďte ke mně! Nebo vás vymažu ze světa.....Zapomeňte na to, co jste viděli....Zapomeňte, že existujem. Náš den ještě nenadešel. Celé vaše město bych moh takto vymazat. Tak pozor! - Rychle, utečeme odtud. Pojďte! Pryč! - Cruchote! - Rozkaz! - Co tady pohledáváte? A v uniformě!.....Řek jsem, že nesmíte ani na krok! - Já musel, pane štábní. - A smím se zeptat proč? - Byl to jen planej poplach, pane štábní. - Vystřelili si z nás. - Dobrá, no, tak mě nezdržujte, já mám hlad a chci se najíst....No tohle? Vždyť tady vždycky byla. - A co, pane štábní? - Ta restaurace, ta hospůdka. - Tady žádná restaurace neni. - Jak to, že tu neni restaurace? - Nikdy tady žádná nebyla. - Jak to, že tu nebyla? Odedávna tady byla.....restaurace. - Kdepááááák! - Že nebyla? Já sem jezdím deset roků! - Kdepááááák! - Cože? - Nikdy! - Celých deset roků! Ale poslyšte,.....předevčírem, předevčírem jsem tady byl na večeři,.....na večeři.....Vážně, byl jsem tu! No fakt!....Měl jsem k večeři rabú,.....fakt!....Copak jsem cvok? Já přece nejsem cvok! Děláte si ze mě psinu! Někdo si ze mě dělá psinu! Říkám, někdo si tu ze mě dělá psinu! - Kdepák, pane štábní. - To vy si jí děláte! - Některý lidi myslej, že viděj Marťany, a některý myslej, že zmizela lesní hospůdka, no. - Tak jděte! Šup, šup! Vraťte se na strážnici! Já si to vyšetřim. Vyšetřim si to. - Pane Gerbere, pane Gerbere, to v životě neuhádnete, co se mi stalo. - A co? - Oni mi ukradli restauraci. - Cože? - Ukradli mi jí. Ukradli mi jí, ukradli mi... - ....há.... - Ta hospůdka už tu není? - Ukradli jí. - ....há, cha.... - To jsou poměry!..............óch...je, óó...ó...óoó... - ....Tak přece.....je to......pravda. - He, no jo. To je bludnej kruh, to je bludnej kruh. - No jó. - Aha! Už to mám! - Co, co je? Tak vobráceně. - A co třeba? Tak ne, to taky ne. - Á, už to mám! - Jen klid! My musíme jednoho chytit, rozmontovat, a zjistit, kde je zranitelnej. - No jo, ale to nepůjde jenom tak. - Hlavně, když se budou dál převlíkat za četníky, tak je vůbec nerozeznáme. - Mám nápad, šéfe. Musíme mít zvláštní poznávací znamení. - Jaký? - Já nevím. Třeba nosit čapku štítkem dozadu. Podívejte.....hop! - Hop! - Hop! - Ňjjjúú baďabada ha...ale to ne! E! Bouchnem je do hlavy, jestli duněj.................v pořádku. - Měl jste pravdu! Měl jste pravdu! Oni tu jsou! Tohle z něj zůstalo. - Všim jste si šéfe? Je zrezavělej! - Správně! Já už to mám, pane štábní! Už to mám! Už to mám, pane štábní! Voni rezavějí! - A co z toho? - Voni rezavějí, voni rezavějí, rezavějí. E, rezaví! - Ale jak je rozeznáme mezi lidma? - Ejh, kropit vodou! Ccccčččččuuujjjjjj vššššccccccčččččúúúúúúúúúú......tííííí glogloglo bloglo...... ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ - Co jste se to všichni zbláznili?.....Dostali jsme 142 stížností! 142!.......Pronásledujete nevinné chodce, a je vám jedno, že já si to za vás odnesu! Politování hodný případ pitomosti. Poslechněte prosím můj posudek. Všichni jste pošukaní parchanti! A čepice.....si nasaďte, jak se patří! Co vás to napadlo, mít je štítkem dozadu?......Jak mohli tak hluboko klesnou? Co říkáte, pane návladní? - Óóó, to nechápu. - Co Vy, Bertierre? - No, já taky ne. - To jsou šaškárny! Vy jste mi pěkně zavařili tím svým kreténstvím! - Bytosti z kosmu jsou už mezi námi. Vzali na sebe lidské tváře. Právě proto jsme přikročili k zvláštním opatřením. No tak neřvete na nás, protože už víme, jak se s nima zatočí! - Tím, že kropíte chodce? - Ano tím! - Jak s nima chcete zatočit? - Rezavějí, pane plukovníku, rezavějí.......Stačí voda,....a uvidíte, co z nich zbyde. - Ještě nevěříte, pane plukovníku? - To je fantastické....Prostě nepředstavitelné!.....Chyťte jednoho a potom mi ukažte, jak funguje. - Vlákáme je do pasti. - Jak je chcete vlákat? - No, na vějičku. Dáme udělat.....přesnou kopii....jejich talíře. - Vlezou do talíře,.....a cvak! - Dobrá, dobrá.....Jděte na to!...Já souhlasim.......Já souhlasím, ale je to na vaši zodpovědnost. Že, pane návladní? - Oh, totiž, já...chápete, nechám to na Vás. - Hotovo, pane štábní. - Dobře. Jdem, tak kupředu! - Krásný, co? Krásný ten temný jas, který padá z hvězd! - Nejblíší je Proxima z Centaura......Přibližně čtyři světelné roky. - A světlo k nám letí 1500 let z Denebu.....poblíž souhvězdí Labutí...., to je nejdále. - To je........Velký vůz! - Ano, pane štábní.....E...to co září nejvíce, je Velký vůz. - A tam je.....Malý vůz! - Óoo, náš maličkej vůz! - Podle mě přilítli od tamtud. - Drž hubu. - Támhle......je ten talíř! - To jste Vy, pane štábní! - To jsem já!..........A Vy! To jsme my! - Ale já jsem tady! To jsou voni. - Každý ví, co má dělat.........Dostat se k nim co nejblíž, a zaútočit!..........Kupředu! - ......Kupředu....Kupředu na ně......hurá hurá.....na ně....hurá......hurá....hurá...áá...na ně.. - ...za mnou.....Jsme poslední bašta lidské civilizace. Kupředu! Na zteč! - ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ......ustupujem.....aau....... ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ .....Hurá....Vyhráli! - Áá....ne....á.....uá....Ave, Ave, Ave Maria, Ave, Ave, Ave Maria..... - Ludvíčku! Ludví! - Josefko, laňko moje! - Podívejte se na ten bordel v přístavu! Musíme se vrátit k vážné práci. Pokutové bloky! |